Je rozšířen ve Skandinávii, v severním Německu, v Turecku a ve východní Evropě až po východní Sibiř. Obývá rozsáhlejší mokřady a rašeliniště, podmáčené louky a lužní lesy. Živí se různými travinami, vodními rostlinami, bylinami, ale i obilím. V létě loví ještěrky, hady, žáby a menší druhy hlodavců. Ptáci tvoří pár na celý život.

Obývá arktické Rusko a západní Sibiř. Zimu přečkává v Indii. Žije především v mokřadech, čímž se liší od ostatních druhů jeřábů. Jsou to typičtí všežravci. Živí se lesními plody, hlodavci, hmyzek i rybami. Patří mezi nejvzácnější druhy jeřábů. Ptáci tvoří pár na celý život.

Žije na izolovaných lokalitách např. v dunajské deltě, na Prespanském jezeře v Makedonii. Jihoevropští pelikáni kadeřaví táhnou až do lagun při západním pobřeží Řecka a do nilské delty.Obývá rozsáhlé bažiny s roztroušenými mělkými vodami. Je to specialista na lov ryb. Je schopen ulovit rybu do hmotnosti 2 kg. Zoopark byl v osmdesátých letech první v tehdejším Československu, komu se podařilo pelikány přirozeně rozmnožit.
 

Hnízdí v tundrách na severu Sibiře a na zimu migruje směrem do jihovýchodní Evropy. Větší vodní plochy. Živí se nejrůznějšími druhy travin a semen, často tak navštěvuje například obilná a kukuřičná pole.
 

V Evropě se s ním setkáme vzácně ve Středomoří. Nejznámější evropské kolonie jsou v deltě řeky Rhôny a v laguně v Andalusii.Vyžaduje ploché více nebo méně slané vody, hlavně laguny, v nichž se masově vyskytuje omezený počet druhů drobných organismů.Loví drobné korýše, larvy různého hmyzu, drobné ráčky poustevníky a do vody navátá semena.

Žije v centrální Eurasii v pruhu od Černého moře do severovýchodní Číny. Malá populace je i v Turecku a Maroku. Žije ve stepích a na jiných travnatých plochách, ale i v polopouštích daleko od vody. Obývá oblasti do nadmořské výšky 3000 m. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou.Loví bezobratlé i drobné obratlovce, požírá části rostlin, zrní apod.

Žije na dálném Východě, kde osídluje hnízdiště o průměru asi 1000 km. Setkáme se s ní i v Anglii a na několika místech ve střední Evropě. Je to lesní kachna, která vyhledává zalesněné říční ostrovy na jezerech obklopených lesy a v lužních lesích. Živí se jak živočišnou tak rostlinnou potravou.

Byl až do 17. století původním obyvatelem Alp a do nedávné doby žil na vysokých skalních stěnách v Bireciku a na pomezí Turecka na Eufratu. To byla zřejmě poslední hnízdní kolonie ibisů skalních v Přední a Střední Asii. Několik vůbec posledních kolonií najdeme ještě v Maroku. Skalní stěny. Hlavní složkou potravy je hmyz, larvy, pavouci, červi a ještěrky.

Byl až do 17. století původním obyvatelem Alp a do nedávné doby žil na vysokých skalních stěnách v Bireciku a na pomezí Turecka na Eufratu. To byla zřejmě poslední hnízdní kolonie ibisů skalních v Přední a Střední Asii. Několik vůbec posledních kolonií najdeme ještě v Maroku. Skalní stěny. Hlavní složkou potravy je hmyz, larvy, pavouci, červi a ještěrky.

Je rozšířen v palearktické oblasti a obývá celou kontinentální Evropu. Na sever zasahuje až do Švédska a Finska. Je rozšířen až do východní Asie. Obývá staré listnaté, jehličnaté a smíšené lesy, aleje s dutými stromy, zahrady i městské parky. Živí se různorodou potravou. Loví různé savce, ptáky, plazy, obojživelníky i hmyz.

Obývá nejsevernější lesy Evropy. Do střední Evropy nezalétá. Hlavní složkou její potravy jsou hlodavci. Loví především lumíky, veverky, ptáky střední velikosti, výjimečně zajíce běláky a tetřevy. Je to mohutná sova velká téměř jako výr. V rozpětí křídel dorůstá až 140 cm. Je to noční živočich, který v době péče o potomstvo a v době půlnočního slunce loví i za dne.
 

Je rozšířen v subtropickém pásmu Eurasie a Afriky od zemí kolem Středozemního moře do Asie po Indii a jihovýchodní Kazachstán. Žije v suchých otevřených krajinách od nížin až po vysoké hory. V zimním období se zdržují většinou v nížinách. Jeho hlavní složkou potravy jsou mršiny velkých zvířat jako jsou koně, skot a ovce.

Patří mezi menší volavky, obývající jih Eurasie a Severní Ameriky, téměř celou Jižní Ameriku a Afriku. Dává přednost teplým nížinám a není tak vázána na vodu jako jiné druhy volavek. Můžeme se s ní setkat i mezi dobytkem na polích a lukách Pyrenejského poloostrova. V jejím jídelníčku převažuje hmyz, ale požírá také pavouky, ještěrky, hady a žáby a dokonce občas i drobné ptáky a jejich mláďata. V koloniích hnízdí až 100 párů. Zoopark získal tyto volavky ze zoo Dvůr Králové.

Je rozšířen na několika místech v Evropě. Několik kolonií hnízdí ve středním a dolním Podunají. Do šedesátých let pravidelněji u nás hnízdíval jen na jižní Moravě, dnes se jeho stavy pomalu zvyšují. Obývá velké řeky, vnitrozemská jezera a rybníky. Kormoráni jsou typičtí rybožraví ptáci.