• Čeština (Česká republika)
  • English (United Kingdom)
  • Deutsch (DE-CH-AT)
Domů

Naši partneři

Statutární město Chomutov

 

 

 

 

 

 

 

O2 

 

 

Severočeské doly, a.s.

 


  
  

DMS dárcovská SMS

 

 

Algida

 

Zvířata - Plazi
ZvířataZvířata 
Štíhlovka podko...
Ještěrka balkánská (Lacerta trilineata). Foto Pavel Krásenský#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/ryby/jesterka balkanska.jpg
Ještěrka balkánská (Lacerta trilineata). Foto Pavel Krásenský

 

Vyskytuje se na Balkáně a na ostrovech v Egejském moři, od Turecka až po Írán. Dává přednost suchým kamenitým, křovinatým stanovištím. Tato až 55 cm velká, zelená až zelenožlutá ještěrka je v mládí pruhována 3-5 podélnými pruhy. Odtud pochází její vědecké druhové pojmenování. Živí se různým hmyzem a menšími obratlovci. Samičky většinou kladou dvakrát během roku (až 18 kožovitých vajíček pod kameny ).
Ještěrka balkán...
Ještěrka perlová (Timon lepidus). Foto M. Brtnický#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/img_7649.jpg
Ještěrka perlová (Timon lepidus). Foto M. Brtnický
Ještěrka perlov...
Blavor žlutý (Ophisaurus apodus). Foto M. Brtnický#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/img_7643.jpg
Blavor žlutý (Ophisaurus apodus). Foto M. Brtnický
Blavor žlutý (O...
Trnorep africký (Uromastyx acanthinurus). Foto Pavel Krásenský#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/ryby/trnorep skalni.jpg
Trnorep africký (Uromastyx acanthinurus). Foto Pavel Krásenský

 

Tato až 45 cm velká, šedohnědá, hnědá, žlutá, zelená, červenavá, černě skvrnitá a síťovaná agama se vyskytuje ve skalnatých a kamenitých oblastech pouští a polopouští severní Afriky, od Senegalu po Egypt. Nápadný je plochý trny opatřený ocas, který používá ke své obraně. Potrava trnorepa se skládá z různých rostlin a příležitostně i z většího hmyzu. Tyto agamy pohlavně dospívají ve 3-4 letech. Po jarním páření samice klade do písku až 23 kožovitých vajíček V minulosti se k nám tyto agamy dostávaly nelegálním dovozem zejména z Maroka a Alžíru. Dnes je druh přísně chráněn mezinárodními úmluvami a i u nás podléhá jejich chov registraci. Odchovy v zajetí nepatří mezi běžné záležitosti. Podkrušnohorskému zooparku se trnorepy podařilo opakovaně rozmnožit. Odchovaná mláďata trnorepů brzy přivyknou na svého ošetřovatele a pak si potravu berou od něj přímo z ruky. Jinak se ale jedná o zvířata náchylná ke stresu. Průměrně se dožívají kolem 10 roků.
Trnorep africký...
Trnorep africký (Uromastyx acanthinurus). Foto Pavel Krásenský#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/ryby/trnorep skalni1.jpg
Trnorep africký (Uromastyx acanthinurus). Foto Pavel Krásenský

 

Tato až 45 cm velká, šedohnědá, hnědá, žlutá, zelená, červenavá, černě skvrnitá a síťovaná agama se vyskytuje ve skalnatých a kamenitých oblastech pouští a polopouští severní Afriky, od Senegalu po Egypt. Nápadný je plochý trny opatřený ocas, který používá ke své obraně. Potrava trnorepa se skládá z různých rostlin a příležitostně i z většího hmyzu. Tyto agamy pohlavně dospívají ve 3-4 letech. Po jarním páření samice klade do písku až 23 kožovitých vajíček V minulosti se k nám tyto agamy dostávaly nelegálním dovozem zejména z Maroka a Alžíru. Dnes je druh přísně chráněn mezinárodními úmluvami a i u nás podléhá jejich chov registraci. Odchovy v zajetí nepatří mezi běžné záležitosti. Podkrušnohorskému zooparku se trnorepy podařilo opakovaně rozmnožit. Odchovaná mláďata trnorepů brzy přivyknou na svého ošetřovatele a pak si potravu berou od něj přímo z ruky. Jinak se ale jedná o zvířata náchylná ke stresu. Průměrně se dožívají kolem 10 roků.
Trnorep africký...
Želva čtyřprstá (Testudo (Agrionemys) horsfieldii). Foto Pavel Krásenský#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/ryby/zelva ctyrprsta.jpg
Želva čtyřprstá (Testudo (Agrionemys) horsfieldii). Foto Pavel Krásenský

 

Vyskytuje se v Afghánistánu, Pákistánu, Íránu a Střední Asii. Až 30 cm velký krunýř této želvy není tak klenutý, jako u ostatních evropských zástupců rodu. Jako jediná má v rámci rodu pouze 4 prsty na předních nohách (ostatní druhy mají prstů 5 ). Od toho je odvozeno i její české pojmenování.. V minulosti byla ve velkém, po statisících vyvážena do Evropy. Byla považována za škodnou, protože údajně působila škody na zemědělských plodinách. Tato želva se v zajetí nemnoží tak často, jako jiné evropské druhy. Příčinou bývá špatné navozování klimatických podmínek místa jejich přirozeného výskytu, v prostředí umělého chovu. Podkrušnohorskému zooparku se to podařilo a tyto zajímavé želvy jsme odchovali.
Želva čtyřprstá...
Blavor žlutý (Pseudopus apodus). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/portret blavora zluteho_web.jpg
Blavor žlutý (Pseudopus apodus). Foto Jaroslav Zelinka

 

Tento hnědě zbarvený, až 140 cm dlouhý beznohý ještěr se vyskytuje od Balkánu, přes Řecko, Turecko až do Střední Asie. Pro své lesklé, hadovité tělo je často laiky považován za hada. V kůži jsou vytvořeny ploché prstencovité kosti- osteodermy chránící tělo blavora. Po stranách těla se táhne hluboká kožní rýha, dovolující blavorům v případě nebezpečí a lepšího slunění zvětšit objem svého těla. U kloaky jsou dobře patrné rudimenty pánevních končetin (v podobě drápků ). 60% délky blavora tvoří ocas. Blavoři se dožívají 24 roků a pohlavně dospívají ve 4.-5. roce života. Na jaře se páří a po zhruba 2,5 měsících gravidity klade samice až 15 kožovitých vajíček. Ta klade pod plochý kámen a zůstává obtočena kolem nich, aby je ochránila před případnými predátory. Odchovat blavory v zajetí patří k vzácným událostem. Zooparku se úspěšný odchov podařil v roce 2009. Pro chov tohoto druhu je nutné získání povolení k chovu nebezpečných druhů živočichů. Jde o velmi klidný, nekousavý druh, vhodný i pro začátečníky.
Blavor žlutý (P...
Užovka hladká (Coronella austriaca). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/uzovka hladka_web.jpg
Užovka hladká (Coronella austriaca). Foto Jaroslav Zelinka
Užovka hladká (...
Zmije obecná (Vipera berus). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/zmije obecna_web.jpg
Zmije obecná (Vipera berus). Foto Jaroslav Zelinka

 

Tento výjimečně až 85 cm dlouhý had se vyskytuje ve střední, severní a  východní Evropě, Asii a Dálném východě. S výjimkou černě zbarvené formy tzv. morfa prester má vždy na hřbetě dobře patrnou klikatou čáru. Samci jsou stříbřitě šedí, s černou klikatou čárou , samice hnědavé, s hnědou klikatou čárou. Dává přednost lesnaté otevřené krajině, loukám a vřesovištím. Zmije obecná je živorodá. V našich podmínkách ( po jarním páření) rodí většinou v srpnu kolem 14 mláďat. Mláďata jsou již při narození jedovatá. Mimo černou formu zmije obecné je známá i hnědočervená až načervenalá forma tzv. morfa chersea. V našem zooparku se tento druh pravidelně množí. Zmije obecná je na celém území republiky chráněná. Její uštknutí je zejména pro malé děti, nemocné a staré lidi velmi nebezpečné. Přesto by i zdravý, dospělý člověk neměl kousnutí zmijí podceňovat a vždy by měl při uštknutí co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.
Zmije obecná (V...
Užovka stromová (Zamenis longissimus). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/mlade uzovky stromove_web.jpg
Užovka stromová (Zamenis longissimus). Foto Jaroslav Zelinka

 

Vyskytuje se v jižní Evropě a západní Asii. Přes nepříliš vhodné pojmenování se tento hnědavý až 2 metry dlouhý had zdržuje více na zemi než ve větvích stromů. Už staří Římané uctívali tohoto hada a zobrazovali ho ovinutého kolem hole boha všech ranhojičů Aeskulapa (odtud její druhé pojmenování ). Dosud je hůl s hadem symbolem lékařství a moderní medicíny. Mláďata, u nichž se za hlavou nachází žluté skvrny ve tvaru půlměsíce, bývají někdy chybně zaměňována za užovku obojkovou Natrix natrix. Užovka stromová se vyskytuje i na území našeho státu a patří mezi naše nejvzácnější plazy. Po jarním páření klade 5-12 kožovitých vajíček Potravu užovky tvoří ještěrky, drobní hlodavci, méně už malí ptáci a jejich vajíčka. Užovku stromovou se v našem zooparku podařilo rozmnožit. Je chráněným druhem.
Užovka stromová...
Agama hardún (Laudakia stellio). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/agama portret_web.jpg
Agama hardún (Laudakia stellio). Foto Jaroslav Zelinka

Tato šedohnědá až černohnědá, žlutavě skvrnitá agama dorůstá velikosti 40 cm. Vyskytuje se na Kypru a ostrovech v Egejském moři, v Saudské Arábii, Izraeli, na Sinaji, Jordánsku,Sírii, Libanonu, Malé Asii a v severním Egyptu. Obývá skalnatá, nebo kamenitá, křovím porostlá stanoviště. Dobře šplhá i po kmenech stromů. Živí se různým hmyzem, drobnými obratlovci a rostlinami. Páří se krátce po zimování a zhruba po 40 denní graviditě samice snáší ( většinou pod ležící kameny ) až 12 kožovitých vajíček. Mláďata se líhnou v srpnu až říjnu. Agamy se mezi sebou dorozumívají kývavými pohyby hlavy. Při nebezpečí se prchají ukrýt pod kameny.

Agama hardún (L...
Chameleon jemenský (Chamaeleo calyptratus). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/chameleon jemensky1_web.jpg
Chameleon jemenský (Chamaeleo calyptratus). Foto Jaroslav Zelinka

Tento až 65 cm velký chameleón, s nápadným přilbovitým výrůstkem na hlavě, se vyskytuje na jihu Arabského poloostrova v Jemenu. Obývá vlhké pobřežní nížiny, horská úbočí. Živí se různým hmyzem a drobnými obratlovci. Přijímají v menší míře i potravu rostlinnou. Samice po napáření kladou až 80 vajíček. Tento druh patří pro jeho atraktivní vzhled a poměrně snadné rozmnožování  k nejčastěji chovaným druhům chameleona v zajetí. Dožívá se kolem 6 roků.

Chameleon jemen...
Chameleon jemenský (Chamaeleo calyptratus). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/chameleon jemensky_web.jpg
Chameleon jemenský (Chamaeleo calyptratus). Foto Jaroslav Zelinka

Tento až 65 cm velký chameleón, s nápadným přilbovitým výrůstkem na hlavě, se vyskytuje na jihu Arabského poloostrova v Jemenu. Obývá vlhké pobřežní nížiny, horská úbočí. Živí se různým hmyzem a drobnými obratlovci. Přijímají v menší míře i potravu rostlinnou. Samice po napáření kladou až 80 vajíček. Tento druh patří pro jeho atraktivní vzhled a poměrně snadné rozmnožování  k nejčastěji chovaným druhům chameleona v zajetí. Dožívá se kolem 6 roků.

Chameleon jemen...
Gekon prstýnkový (Tarentola annularis). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/gekon prstynkovy_web.jpg
Gekon prstýnkový (Tarentola annularis). Foto Jaroslav Zelinka

Vyskytuje se v severní Africe. Tento až 22 cm velký šedohnědý až červenohnědý, tmavě skvrnitý gekon má na krku 4 charakteristické bílé skvrny, uspořádané do čtverce. Při nešetrném zacházení gekon prstýnkový snadno podlehne stresu. Vajíčka s vápenitou skořápkou zahrabává do písku. Živí se různým hmyzem. V našem zooparku se tento druh gekona podařilo opakovaně rozmnožit.

Gekon prstýnkov...
Ještěrka paví (...
Ještěrka perlová (Timon lepidus). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/jesterka perlova_web.jpg
Ještěrka perlová (Timon lepidus). Foto Jaroslav Zelinka

Vyskytuje se na Pyrenejském poloostrově, v jižní Francii a severozápadní Itálii. Tato 80 (90) cm velká zeleně zbarvená ještěrka má na bocích několik řad charakteristických modrých okrouhlých skvrn ( perel ). Mladí jedinci mají na hřbetě černě orámované bílé skvrny. Tato největší evropská ještěrka požírá vedle hmyzu, myší i menší ještěrky, hady a dokonce i ptačí mláďata. Potravu si zpestřují pojídáním různých plodů a ovoce. Samice klade po páření kolem 6 - 23 kožovitých vajíček.

Ještěrka perlov...
Chameleon jemenský (Chamalaeo calyptratus). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/mlade chameleona j_web.jpg
Chameleon jemenský (Chamalaeo calyptratus). Foto Jaroslav Zelinka

Tento až 65 cm velký chameleón, s nápadným přilbovitým výrůstkem na hlavě, se vyskytuje na jihu Arabského poloostrova v Jemenu. Obývá vlhké pobřežní nížiny, horská úbočí. Živí se různým hmyzem a drobnými obratlovci. Přijímají v menší míře i potravu rostlinnou. Samice po napáření kladou až 80 vajíček. Tento druh patří pro jeho atraktivní vzhled a poměrně snadné rozmnožování  k nejčastěji chovaným druhům chameleona v zajetí. Dožívá se kolem 6 roků.

Chameleon jemen...
Scink válcovitý (Chalcides ocellatus). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/scink valcovity_web.jpg
Scink válcovitý (Chalcides ocellatus). Foto Jaroslav Zelinka

Vyskytuje se na Sardinii, Sicílii, Maltě, jižním Řecku, ostrovech v Egejském moři, v severní Africe a Přední Asii. Tento až 30 cm dlouhý, lesklý a zavalitý ještěr je žlutý až žlutohnědý, s tmavými a světlými skvrnami. Obývá suché písčité a kamenité oblasti. Žije skrytým způsobem života. Ukrývá se pod kameny, nebo zahrabaný v písku, v němž se velmi snadno pohybuje. Aktivní je ve dne i za soumraku.Živí se hmyzem a drobnými ještěrkami. Ocas scinků se může snadno ulomit. Scink válcovitý je živorodý. Samice rodí až 12 mláďat. V našem zooparku se daří scinky válcovité pravidelně odchovávat.

Scink válcovitý...
Ještěrka paví (Timon pater). Foto Jaroslav Zelinka#phocagallerypiclens 7-phocagallerypiclenscode-zviratka/plazi/timon pater_web.jpg
Ještěrka paví (Timon pater). Foto Jaroslav Zelinka
Ještěrka paví (...

 

Zobrazit 
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>
Strana 1 z 2
 
 
Powered by Phoca Gallery

Adresa

Podkrušnohorský
zoopark Chomutov
příspěvková organizace

Přemyslova 259
430 01 Chomutov

Česká republika


Kontakty

Telefon: 474 629 917

474 624 185

Fax: 474 624 412

IP telefon: 414 141 400

414 141 401

zoopark@zoopark.cz 


Mapa zooparku

 

 


Kudy do zooparku


Otevírací doba

po-ne 9:00-16:30


Vstupné

 

Dospělí 65Kč

Děti 40Kč

Důchodci 40Kč

od 65 let

d

dd


GPS souřadnice

N 50°28'40.546''

E 13°25'23.356''

N 50°28'22.692"

E 13°25'9.237"